14.03.11

Život v Kostarice

Po delší odmlce se opět hlásím z Kostariky... Tsunami nás nezasáhla, takže můžete být klidní :) Lidé na pacifickém pobřeží se sice balili a odjížděli do hor, nicméně poplach byl planý.
Minulý týden jsem začala učit. Mám celkem pět skupin, z nichž tři učím dvakrát týdně. Zbylé dvě pouze sobotu (téměř čtyřhodinová lekce). Musím říct, že je to poměrně náročné, i vzhledem k tomu, že na každou hodinu musím zpracovat detailní přípravu, tzv. lesson plan, kde jsou popsány všechny aktivity, cvičení a úkoly, které se studenty budu během necelých tří hodin dělat. Jelikož je to pro mě všechno nové, tak nad tím trávím poměrně hodně času. Všechny přípravy navíc musím posílat své mentorce, která je pak se mnou prochází, radí, kritizuje, apod. Není to žádná sranda :)

A co dalšího jsem se dozvěděla o Kostarice? Je to země automobilů, s chodci se tu opravdu nepočítá... Pravidelně přecházím (spíše přebíhám) dvouproudové silnice a musím říct, že mě to vůbec netěší. Pokud se ale chcete někam dostat, nic jiného vám zkrátka nezbývá.


Níže připojuji pár fotek ze své téměř každodenní pěší čtyřicetiminutové cesty do práce. Povšimněte si především místního potoka... Ačkoliv o sobě Kostarika hrdě prohlašuje, že chrání svoji přírodu, tak tento potok tomu opravdu nenasvědčuje. Dle mého názoru vypadá spíš jako stoka... Řekla bych, že si tu zakládají především na národních parcích, kterých je tu opravdu požehnaně, ale ostatní už je tak nezájímá. Např. i doprava ve městěch, od 7 hod do rána do zhruba 9 je všude neuvěřitelná zácpa.. Zkrátka stojíte a čekáte. Obvyklá desetiminutová cesta autem se klidně může protáhnout až na 40 min. Totéž následuje odpoledne kolem čtvrté hodiny... Pokud jste poněkud "na nervy" doporučuji se v tuto dobu autem nikam nevypravovat. Z tohoto důvodu jsem vzdala i cesty busem a raději chodím pěšky. Květena je tu opravdu nádherná, většina stromů právě kvete a některé barvy jsou opravdu fascinující.









Chtěla jsem ještě připojit fotky z bytu a okolí, ale dnes už na to nemám sílu, takže zase někdy příště :) společně s historkou o plánované návštěvě obchodu Hipermas :)

Žádné komentáře:

Okomentovat