Jednoho pěkného nedělního rána jsme se rozhodli vyrazit na sopku Irazu. Když říkám my, myslím tím Antonia (žijícího v Kostarice, narozeného ve Venezuele, španělem z matčiny strany a maďarem z otcovy - Kostariku, resp. obyvatele Kostariky upřímně nemá rád a chce se odsud odstěhovat do Evropy - kde žije jeho bratr - hned jak to bude možné), Anne Liis (Estonsko) a Olgu (Rusko). Kvůli počasí jsme museli vyjet již brzy z rána, konkrétně v pět. Nebylo to právě snadné vstávání, protože den předtím jsme byly všechny tři v baru, tedy já Anne Liis a Olga, nicméně podařilo se a my jsme vyjeli (poněkud později než bylo původně v plánu :) Cesta ze San José trvá něco přes hodinu a vyšplháte se do neuvěřitelných 3000m n.m., nejvyšší bod má 3 432 m n.m. Bohužel jsme nevěděli, že NP se otvírá až v osm hodin, tak jsem strávili čas procházkou ke starému již dávno neaktivnímu kráteru, kde jsme také posnídali :)
V osm hodin nás pustili nahoru a my jsme měli možnost se kochat neuvěřitelným rozhledem do krajiny a také na krátery - kterých je tam hned několik. Viz foto :)
¨
Nakonec nás Antonio vzal ještě "zakázané zóny" na stezku kdysi dávno použivánou indiány.
Žádné komentáře:
Okomentovat