Bocas Del Toro (Panama)

Tak jsem se konečně dokopala k tomu napsat něco o svém výletu do Panamy (resp. abych byla přesnější, nechce se mi opravovat písemné práce svých studentů - představte si, že musíte dvacekrát přečíst téměř to stejné, s otřesným slohem, víc jak polovina vět nedává vůbec smysl a ještě je to gramaticky špatně - no opravdové peklo. Už teď se mi dělá zle při představě, že to budu MUSET udělat... Kdyby aspoň psali zajímavě, ale jsou to všechno takové slátaniny, že byste z toho opravdu zaplakali...) Ale zpět k Panamě :)

 To jsme se tak jednou se Sárou a Mary Paz rozhodly, že pojedeme do Panamy ... hmm, tak takhle přesně to nebylo... V Kostarice autmaticky dostanete vízum pouze na tři měsíce, aby vám jej na další tři měsíce prodloužili, musíte min. na 72 hod. vycestovat za hranice ... Byla to tedy nezbytná cesta, občas nazývaná tzv. viza trip. Člověk tak spojí příjemné s užitečným a má aspoň nějakou výmluvu, jak na chvíli vypadnout ze San José a z Centra. Připojila se k nám ještě jedna Kanaďanka - Louen z Quebecu, která toho času studovala španělštinu v San José. Na cestu jsme se vydaly v pátek brzy z rána (6am), pršelo a bylo docela chladno, v autubuse byla navíc naplno puštěná klima, tudíž tam byla poměrně zima. Tak si tak říkám, kdo vedle mě na té pětihodinové cestě bude sedět a světe div se, seděla jsem vedle rakušanky ;) No, mám já to ale štěstí ;) Cesta proběhla docela v pohodě, velkou část se mi podařilo prospat. V Puertu Vieju navíc vystoupila víc jako polovina cestujících, takže jsme si přesedly do přední části autobusu s lepším výhledem... Konečná zastávka - Sixaola - hranice s Panamou. No, představovala jsem si všelicos, ale tohle opravdu ne :) Vlastně tam nebyla ani asfaltová cesta, jen pár zaprášených domků a pár krámků.. Hranici nikde nevidět. V první chvíli jsem si říkala, jestli jsme opravdu na tom správném místě. Louen, nezvyklá na místní poměry, z toho byla znatelně rozrušená. Mě to až tak moc nepřekvapilo, jen mi to připomnělo zkušenost na hranicích s Rumunskem :) Nebudu se tady dlouhosáhle rozepisovat o tom, co všechno je třeba při přechodu hranic do Panamy udělat, o kolik dolarů vás připraví, jaký stres máte při přechodu polozříceného hraničního mostu, protože by to vydalo na samostatný příspěvek. Řeknu k tomu jen toto, čím méně rozvinutá země, tím větší problémy vám dělají při přechodu hranic a o to více musíte zaplatit...
Po přechodu hranic jsme si zaplatily dodávku, která nás dovezla do Almirante (za 10USD/osobu) a odtud lodní taxi do Bocas. Z toho lodního taxi jsem měla poněkud obavy, protože je mi špatně i na trajektu (který se téměř nehoupe), naštěstí cesta proběhla v pohodě a jelikož se nikde nedostanete na otevřené moře, tak ani vlny nejsou nijak zvlášť velké. Cesta lodí (motorovým člunem se střechou) trvala cca 40 min a mě se dokonce podařilo usnout :) - i bez kinedrylu ;) Po příjezdu už jen zbývalo najít náš hostel a zbavit se našich nepříjemných spolucestujících - opravdu šíleného dánského páru, podivínského angličana a bezpáteřního amerického páru. Musím ale říct, že to byli za celou dobu jediní nepříjemní "turisté", které jsme měli to neštěstí potkat. Hostel byl v pohodě, takový surf/skate příbytek - ale všechno čisté a majitelé moc příjemní :) Hned po příjezdu jsme se šly podívat na místní pláž - sice nepatří k nejkrásnějším, ale na relax po cestě to bylo fajn. Opět se mi tam podařilo usnout a probudili mě až místní psi, kteří se tam honili v těsné blízkosti mé plážové osušky :) Večer už jsme nějak neměly na nic sílu, takže jsme šly brzy spát.
Další ráno jsem si zaplatily celodenní výlet na lodi po místních ostrůvcích, spojený se šnorchlováním, pozorováním delfínů a relaxu na pláži. Musím říct, že jsem měli docela štěstí a po necelé hodině a půl čekání bůhví na co, se nám podařilo vyrazit ve velice příjemné sestavě. My čtyři (tedy dvě kanaďanky, Chille, a já), příjemný týpek ze Států (jehož jméno se mi už podařilo zapomenout ;), dva australané (se šíleným přízvukem, kterému ani Sára - rodilý mluvčí - nerozumněla ;) a pár dalších lidí, kteří se ale nějak zvlášť neprojevovali. Celkově vzato to byl moc příjemný výlet, krásně nám vyšlo počasí a dokonce jsme viděli i ty avizované delfíny :) Vlastně to bylo poprvé, co jsem takhle viděla delfíny a bylo to opravdu nezapomenutelné.. Hráli si ve vlnách  a skákali mezi nimi., nádhera :)
Šnorchlování bylo také moc příjemné, takové podivuhodné vodní rostliny a útvary jsem ještě v životě neviděla. Nakonec jsme měli možnost relaxovat na Red Frog beach. Průzračná voda a pohoda... Jinak to asi ani definovat nelze :)
Večer jsme ještě zašly na pár piv do místního báru. Někteří si i zatancovali ;) Jo a potkali jsme spoustu dalších cestovatelů, z Evropy, Austrálie, USA... Celkově v Bocas vládne pohodová atmosféra...
Další den jsme se vypravili na jednu z nej pláží: Wizard... (na jiném ostrově...). K mému velkému potěšení jsme nejdříve museli projít místní částí ostrova, abychom se dostali na jednu z nejodlehlejších pláží vůbec. Byli jsme tam my (resp. nás pět) a další asi tři malé skupinky lidí. No paráda, byl tam klid a pohoda. Pokud si chcete den udělat pauzu a jen relaxovat, tak tohle je ideální místo ;) Nebo pokud jen hledáte soukromí..
Odpoledne jsme se ještě porozhlédly po městě a brzy ráno už zase na zpáteční cestu do San José... Tentokrát to bylo horší, protože jsme věděly, co nás čeká - tím myslím neskutečně úmorná cesta a pak zas špinavé San José... Ale vše proběhlo v pohodě (až na dvě silniční kontroly, při čemž při jedné jsme museli všichni vystoupit z busu, vzít si batohy ze zavazadlového prostoru a nechat sebe i batohy zkontrolovat - no zážitek nic moc...) Přechod hranic proběhl hladce a dostaly jsme tolik potřebná víza...

Tentokrát fotky najdete zde: https://picasaweb.google.com/107936349253230821584/PanamaBocasDelToro?authkey=Gv1sRgCKHE5tKfkJPPOg#
Do blogu se strašně špatně nahrávají a navíc to pořádně nejde formátovat...